Znáte hranice??? (příběh ...:D ale fakt dost dobrej )

13. června 2008 v 15:34 | Slečna A. |  Anorexie
A už si zase ukazovali! Šla po ulici a cítila na sobě výsměvné pohledy kolemjdoucích lidí. Děti byli upřímnější ,,mami ta holka je tlusťoška!" a od puberťáků to bolelo snad ještě víc ,,hej kam se kutálíš špekoune?!". Když to zavolá šestnáctiletý, modrooký a pohledný kluk v partě stejně hezkých kamarádů, nedivte se, že je jí pak víc než na nic. ,,Jak bylo ve škole, Ashley?!" Přivítá ji stejně baculatá matka s kopcem hranolků a masa. Obídek! ,,Jdu nahoru!" Zahuhlá a nahoře v pokoji spustí slaný potok slz. Tak jako každý den. Zase na ní byli ošklivý. A nikdy to lepší nebude. Podívá se do zrcadla. Dřív.. dřív měla břicho mnohem menší, zadek skoro žádný a stehna jako dneska jedno! Dřív.. to bylo všechno jinak! Přesto si neodepře svojí denní dávku čokolády. Vytáhne ze šuplíku tabulku, dneska jenom jednu kostičku! Řekne si a po chvilce zmuchlá prázdný obal, aby s poraženým výrazem ve tváři posoudila, že to zase nezvládla. Takhle to dál přece nejde ne?! Ale jo, jde! V kuchyni spořádá oběd a je jí zase dobře. Zapomene na to, co bylo na ulici. Zvykla si?!
,,Koupíme na večer buřty?!" Zaslechne další den, když se vrací ze školy domů, nějakého kluka z dvojice, co jde před ní. ,,Nemusíš kupovat, jeden masitej je přímo za tebou!!" Zasměje se jeho kámoš a oba se na ni otočí. Kámoš se strašně směje, ale ten druhej kluk má ve tváři jiný výraz. Připadalo jí, jako by říkal ,,není špatná, ale toho sádla na sobě má fakt nadbytek!!" A to jí nakoplo. Nechce už být dál objektem výsměšných keců a pohledů. Něco udělá. Ale co?
Přijde naštvaná domů, máma ji vítá s talířem svíčkový, bohatě posázeným knedlíky. ,,Mami, prosimtě uber! Nejsem slon!" Seřve jí hned ve dveřích a v zápalu boje běží nahoru do svého pokoje, otevře šuplík, vyndá čtyři tabulky čokolády a odnese je před dům do popelnice. ,,Tak!" Oddychne si. Teď začíná nový život!
V obchodě na ní koukají poněkud překvapeně, každý den si tam kupovala tuny sladkostí a bagety, sladké nápoje.. dneska to je pytel corfleksů, pár nízkotučných jogurtů a kilo jablek. Několikrát za týden se rozbrečí, několikrát neodolá a dá si přece jen nějakou sladkost. Doma jich je stále zásoba, maminka si dcerušku do teď vykrmovala jako prasátko, nehodlá přestat jen proto, že Ashley zrovna chce!
,,Hele, buřtík!" Ale ne! Po nějaké době je potká zase. Ty dvě kila na ní nejsou vůbec znát! Přesto, že se snaží, není to moc slavný. ,,Drž hubu vole!" Okřikne ho ten druhej, ale Ashley nevěnuje jediný pohled a oba zmizí v dáli. Super!
Přijde domů, zacvičí si v pokojíčku, dá si něco k jídlu a už zase běží do fitka. A takhle to dělá každý den. Do toho příšerné deprese, pocity beznaděje, strašné krize. Podléhá těm stavům, které hubnutí obnáší. Přesto má silnou vůli. Jednoho dne ale už prostě nevydží.. ,,Ashley neštvi mě a sněz ten oběd! Zhubla jsi sedm kilo! Neblbni zase!" Zlobí se na ni matka, když jí podává těstoviny. Ano, přizpůsobila se. Po nějakém tom týdnu zašla za kamarádkou, se kterou to rozebrali. Podřídila se Ashley a začala vařit zdravěji, měnší porce. Přesto všechno se Ashley odmítla stravovat. Tvrdila, že už jedla něco venku a podobně. Teď už jí přestali lidé na ulici říkat kuličko, špekoune ba i buřtíku. Zapadla mezi normální holky, ale jí se to zdálo pořád málo.
,,Ashley já se s tebou pořád hádat nebudu! Dokavaď to nesníš, nehneš se od stolu!" Řve matka na dceru, stále častěji se spolu hádají. Ve škole taky žádný med. Holky ji nejprve chválili, ale teď se asi všichni zbláznili! Závidí?! JDe si za svým snem! Chce být hubená! Ještě pět kilo!
Kouká z okna, na kterém mráz kreslí mapky. Za oknem, tam někde v davu je kluk. Ten kluk má krásné hnědé, pronikavé oči. Jeho kamarád jí kdysi říkal buřtíku. POtom je ale potkávala stále v menších intervalech, jeho kamarád na ní mrkal.. i on si jí všiml, usmíval se na ni. Měsíc ho neviděla a když ho potkala naposledy, nevěřila svým vlastním uším ,,ty vole, teď už to neni buřtík, teď je to anorektička!" prohlásil jeho kamarád a tenkrát potřetí uslyšela jeho hlas ,,jo, přehání to!" řekl, změřil si ji pohledem, otočil se a šel dál. Anorektička?! Tenkrát poprvé slyšela to slovo. Možná ji i vystihovalo, když si po obědě šla strčit prsty do krku. Dělala to ze zvyku, stále častěji. Ještě tři kila, ještě dvě a další dvě.. Ten kluk tam někde chodí a usmívá se na normální holky. Možná i ty baculatější? Ale o Ashley nestojí. Proč?!! Kdo by chtěl holku, která málem umřela?! Kterou čeká několika měsíční léčení těla i psychiky? Která už nikdy nebude taková, jako dřív? Spokojená, bezstarostná, ale občas i zoufalá. Venku je krásná zima, ale v pokoji ne. Tady je teplo. Na třech postelích leží uplakané, na kost vychrtlé dívky s kruhy pod očima. Prostě to nezvládli!!
,,Chci tě zase potkat!! Chci tě zase vidět a slyšet! Prosím, bože, ať ho ještě někdy potkám, ať si mě všimne!" Zašeptá do tmy a po chvilce dodá ,,ať už jsem zase zdravá!"
Převalí se na druhý bok a pomyslí si ,,co asi dělá ta holka, která byla nejdřív tlustá, potom tak nádherná a usměvavá a nakonec se z ní stala zamindrákovaná anorektička?! Přežila tu nemoc? Zvládla svůj boj o život, který si málem sama vzala?!" Chtěl by ji někdy potkat!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 °°Dr.Perfection°° °°Dr.Perfection°° | Web | 13. června 2008 v 17:35 | Reagovat

jéé děěkuju za tak hezkou pochavlu mýho blogu :P fakt dííky...a ten článek si du přečíst!!!! taky máš zajímej bloog!!! xD

2 zama zama | Web | 13. června 2008 v 18:02 | Reagovat

Docela krutý příběh, kdysi jsem ho četla... A i když je dobrý, myslím, že je 100% vymyšlený.

Hmm Společenstvo... :D Chce to vymyslet maskota. Bez maskota to nejde. :D

Moment, ty čteš před třídou o sobě? Jako ze svého blogu.  ( nebo je zase chyba na mém přijímači? )

3 Crazy FelLow♥ Crazy FelLow♥ | Web | 13. června 2008 v 19:08 | Reagovat

to tedy je krásnej<3 lovuju jkoooo:)

a co jinak??jak se ti dařííí

4 Chococat♥ Chococat♥ | Web | 14. června 2008 v 19:01 | Reagovat

ten pribeh je dokonaly :)

5 Chococat♥ Chococat♥ | Web | 15. června 2008 v 19:36 | Reagovat

uz nejsi moje SB?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.